V rámci projektu Podporujeme jsme minulý rok podpořili také naši kolegyni a nadšenou spisovatelku paní Stanislavu Karlovou, která společně s dalšími autory v minulém roce vydala publikaci s názvem Skrytá perspektiva. Její příběh autorky, myšlenky při tvorbě, či další plány si můžete přečíst v příjemném rozhovoru níže.
Skrytá perspektiva Staňky Karlové
V rámci projektu Podporujeme jsme minulý rok podpořili také naši kolegyni a nadšenou spisovatelku paní Stanislavu Karlovou, která společně s dalšími autory v minulém roce vydala publikaci s názvem Skrytá perspektiva. Její příběh autorky, myšlenky při tvorbě, či další plány si můžete přečíst v příjemném rozhovoru níže.
Příběh psaní Stanislavy Karlové:
Na základní škole jsem milovala dvě věci - matematiku a slohové práce. Zatímco spolužáci nad slohovkami vzdychali, já si užívala každé nové téma. Časem jsem začala psát příběhy inspirované děním kolem sebe, ale většinou zůstávaly bezpečně uložené v šuplíku.
Až v posledních letech mi došlo, že psaní je vlastně řemeslo - podobně jako truhlařina. Truhlář taky musí vědět, jaký šroub použít, aby polička držela. A protože v mém okolí žádný kurz psaní nebyl, vydala jsem se za ním do Prahy. Miniakademie tvůrčího psaní mě tak nadchla, že jsem pokračovala kurzem pro pokročilé. Výsledkem téhle cesty je kniha, kterou držíte v rukou.
Jedná se o vaši první vydanou publikaci?
Ano, je to moje první publikace. Jsem začínající autorka - pokud se tak už můžu nazvat. (S úsměvem pochybuji, jestli si ten titul zasloužím.)
Co pro vás bylo při psaní této publikace největší inspirací?
Už jako malá jsem před obrazy stávala s otevřenou pusou a vymýšlela si příběhy - proč ta paní stojí zády? Co asi drží v ruce? Když přišlo zadání téhle knihy, bylo to jako když najdete v šatníku šaty šité na míru.
Na jakých místech, či v jakém čase se vám píše nejlépe? Máte nějaké své oblíbené místo doma, venku nebo nějaký podnik, kam se při psaní ráda vydáváte?
Nejlépe se mi píše, když mě něco vyprovokuje. To pak neřeším, jestli je půlnoc nebo poledne, kde zrovna jsem. K psaní potřebuju hudbu - ta mě nese na vlně inspirace. Ráda píšu v přírodě, kde můžu nechat myšlenky volně plynout.
Proč by si čtenáři měli knihu přečíst?
Tahle kniha je tak trochu jako výlet do galerie v papučích - graficky krásně zpracovaný, plný umění, a nemusíte se ani zvednout z gauče. I když pozor - možná vás přiměje vyrazit do Národní galerie podívat se na obrazy naživo! Navíc vás vezme na výlet do hlav různých autorů. A věřte mi, je to fascinující cesta. Každá povídka je jako okénko do světa jednoho z účastníků kurzu Tvůrčího psaní Reného Nekudy.
Chystáte nyní nějaký další projekt/knihu?
Momentálně nechystám nic konkrétního, ale kudy chodím, tam vnímám životní příběhy. René Nekuda říká, že kdo rozumí příběhům, je odolnější vůči manipulacím. Já to vnímám ještě v dalším rozměru... miluji v textu sledovat, jak by někdo reagoval, co by prožíval, vést s ním nekonečný vnitřní dialog. Možná je to právě ten důvod, proč mě psaní tolik přitahuje... dává mi možnost nahlédnout do různých emocí a pocitů. Aby člověk mohl psát texty, které zasáhnou, musí nejdřív rozumět lidem. A taky sám sobě, což je často ta největší výzva.
Děkujeme, že máme mezi sebou takto nadšené a talentované kolegy, přejeme mnoho dalších úspěchů.
P.S. Sledujte také naše firemní sítě, jelikož je letos v květnu v Ostravě plánováno autorské čtení, kde byste si mohli úryvky z publikace poslechnout přímo z úst autorů. Jakmile budeme mít další informace, hned vám je nasdílíme.
Více o samotné publikaci a projektu se můžete dočíst v těchto odkazech:
https://www.instagram.com/projekthakunamatata/
Facebooková stránka
https://www.facebook.com/projekthakunamatata?locale=cs_CZ
Samotný projekt
https://projekthakunamatata.cz/
Databáze knih